Jaké má přízemní ozon vlastnosti ? Při normální teplotě a tlaku je O3 namodralý plyn s intenzivním zápachem. Při teplotě - 112 °C se začne měnit na tmavě modrou kapalinu a při - 193 °C v červenofialovou pevnou látku. Je nestabilní a reakcí se rozkládá na kyslík. Průběh reakce se zrychluje se stoupající teplotou a tlakem.

Kde vzniká ? Zvýšený vznik přízemního ozonu na severní polokouli pozorujeme především za slunečných letních dnů v lokalitách se zvýšenou koncentrací výfukových plynů (oxidů dusíku a těkavých organických látek v ovzduší). Toto se označuje jako tzv. suchý smog nebo také fotochemický smog. O3 také vzniká při požárech či při spalování biomasy a může se přenášet na velké vzdálenosti.

Jak můžeme ozon využít ? V chemických laboratořích slouží jako oxidační činidlo. V průmyslu se používá především k bělení, při dezinfekci, v potravinářském průmyslu k dezinfekci provozoven a k povrchové konzervaci potravinářských výrobků a v zemědělství k povrchovému ošetření zeleniny a ovoce - zabránění růstu plísní a kvasinek. V 50. letech 20 století byla směs kapalného ozonu a kapalného kyslíku testována jako okysličovadlo v raketových motorech. Směs byla ovšem značně nebezpečná a proto nebyla nikdy použita v praxi. Ozon má vynikající dezinfekční vlastnosti. V případě kontaktu s živou tkání v přiměřených koncentracích tuto tkáň ozdravuje, prokrvuje a také velmi důkladně dezinfikuje. Proto se v medicíně využívá pro léčbu akné, atopických ekzémů a dalších kožních defektů. Rovněž se v medicíně využívá ke sterilizaci nástrojů.

Ekologická rizika. “Ozon je zřejmě mnohem důležitější zdroj urychlování změn klimatu, než jsme si mysleli” řekl spoluautor ozonové studie Peter Cox z univerzity v Exeteru. Přízemní ozon nemalou měrou přispívá k tomu, že se uzavírají póry na listech, kterými rostliny absorbují oxid uhličitý. Znamená to, že suchý smog nepřímo přispívá ke globálnímu oteplování. Oxid uhličitý, který by jinak absorbovali rostliny, totiž volně uniká do atmosféry. Tzv. poškození rostlin ozónem je významná fyziologická porucha. O3 poškozuje rostlinné tkáně. Závažné jsou především chronické a skryté účinky dlouhodobých a opakovaných expozic. Účinky na dlouho žijící stromy (především : jasan, buk, pajasan a liliovník) a pomalu rostoucí zemědělské plodiny jsou velmi značné. Ozonem ovlivněné rostliny mohou mít také sníženou obranyschopnost vůči houbám, virům, hmyzu či klimatickým stresům (mrazu a suchu).

Dopady na zdraví člověka. Vdechování O3 vyvolává pokles kapacity plic v závislosti na jeho koncentraci a hloubce dýchání. Podle WHO - světová zdravotnická organizace, vdechování ozonu vede ke vzniku zánětlivých onemocnění plic, narušení vývoje plic a snížení jejich funkce. Zvyšuje počet hospitalizací, vyšší spotřebu léčiv a také zvýšenou úmrtnost. O3 negativně působí zejména na starší lidi, děti nebo astmatiky a alergiky. Kvůli ozonu mohou mít lidé dýchací potíže, mohou je pálit oči, snižuje i obranyschopnost organismu.

Jak se bránit před ozonem ? Ve zvýšených koncentracích a při pobytu pod širým nebem se např. doporučuje zdržet se zvýšené fyzické zátěže, která vede ke zvýšení frekvence dýchaní.

Jak snižovat koncentrace ozonu ? Množství O3 se zvyšuje i kvůli klimatické změně, protože roste intenzita slunečního záření. Snížení koncentrací O3 půjde ruku v ruce se zpomalováním klimatické změny. Také je potřeba snížit emise těch látek, kvůli kterým ozon vzniká.