Co znamená zkratka PM ? Zkratka anglického výrazu particulate matter, doslova částicová hmota, česky překládaná jako suspendované částice. Obecně se jedná o směs částic pevného a kapalného skupenství v ovzduší neboli prachové částice, aerosoly či jednoduše prach.
Co znamenají čísla za zkratkou ? Koeficienty za zkratkou PM značí velikost částic a měří se v mikrometrech : µm (1000x menší než milimetr). PM 10.0 tedy značí soubor suspendovaných částic s maximálním aerodynamickým průměrem 10 µm, PM 2,5 s průměrem 2,5 µm. Odtud tedy vyplývá, že například všechny částice PM 2,5 jsou zároveň částicemi PM 10.0, nikoliv však naopak. Pro srovnání dodejme, že například lidský vlas má průměr přibližně 70.0 µm.
Jaké rozlišujeme kategorie PM ? Nejčastěji se setkáváme s velikostmi PM 10.0, PM 2,5 a PM 1.0. Velikosti 2,5 - 10.0 označujeme jako tzv. hrubou frakci a velikosti 1.0 - 2,5 označujeme jako jemnou frakci. Větší částice než PM 10.0 většinou nepředstavují vysoké zdravotní riziko. Prachové částice PM 10.0 a PM 2.5 nejsou ten prach, který si většina z nás vybaví pod výrazem prach, ale prach, který není ve skutečnosti vidět a je všude kolem nás. Platí, že čím menší částice jsou, tím jsou nebezpečnější pro lidské zdraví, protože pronikají hlouběji do dýchacího systému, či až přímo do krevního oběhu. Navíc jsou menší částice lehčí, a proto setrvávají v ovzduší déle. PM 10.0 poletují ve vzduchu několik hodin, PM 1.0 i několik týdnů, dokud nejsou spláchnuty deštěm.
Jakým způsobem se PM dostávají do ovzduší ?
Primární částice jsou taková částice, které se do ovzduší dostaly přímo, např. erozí půdy nebo během spalovacího procesu. Sekundární částice vznikají až reakcemi primárních látek v ovzduší a to ve velkých vzdálenostech od zdroje primárních částic.
Chemické složení PM Termínem PM označujeme jakoukoliv pevnou či kapalnou částici splňující dané velikostní kritérium. Chemické složení tedy záleží na zdroji a dalšího průběhu dané částice v atmosféře. Na rozdíl od ostatních znečišťujících látek zde není klasifikace založená na chemickém složení, ale na fyzikálních vlastnostech (velikost).
Zdroje PM v ovzduší Lidská činnost není jediným zdrojem PM. Typickým příkladem velmi významného přírodního zdroje jsou sopečné výbuchy, kdy se do ovzduší dostává obrovské množství částic během krátkého času. Podobně u lesních požárů, písečných či prachových bouří, erozí půdy nebo šíření pylu. Zdroje z lidské činnosti jsou nejčastěji průmyslové a spalovací procesy, zemědělství, stavební práce, vytápění atd.
Jak se liší koncentrace PM v průběhu roku ? Téměř u všech znečišťujících látek platí, že jsou jejich koncentrace nejvyšší v chladném ročním období. Souvisí to také s vytápěním a odlišnými meteorologickými podmínkami. Negativní dopad na kvalitu ovzduší má také nízká rychlost větru a teplotní inverze. Naopak pozitivní vliv mají srážky a vyšší rychlost větru.
Jak měříme prachové částice ? Měříme optickým senzorem založeným na principu laserového rozptylu. Inovativní technologie zabraňuje jeho znečištění, proto je jeho životnost až 8 let. Každý jednotlivý senzor je kalibrován pomocí řízené distribuce částic chloridu draselného.
Jak mohou přispět ke zlepšení ovzduší velké společnosti ? Modernizace průmyslových procesů je jedna z možností jak pomoci zlepšit kvalitu ovzduší a mnoho továren a fabrik postupně modernizuje své technologické procesy. Přechod na energii z obnovitelných zdrojů jako jsou solární, větrné a vodní elektrárny. Postupné snižování závislosti na energii z uhelných elektráren.
A jak můžeme pomoci zlepšit kvalitu ovzduší my ? Modernizace vytápění našich domácností. Tvorba vlastní elektrické energie pomocí solárních panelů. Snížit množství vyprodukovaného odpadu, který by následně putoval do spaloven. Méně využívat osobní automobily, více využívat MHD a pokud to jde tak chodit pěšky. Naučit se šetřit elektrickou energií apod.
Vliv polétavého prachu na zdraví člověka Polétavá prach má zásadní vliv na zdraví člověka a především na zdraví dětí. Při krátkodobém působení na člověka může docházet ke :
Při dlouhodobém působení mají prachové částice za důsledek :